Výzkum krypty ale ukázal, že zde bylo pohřbeno 22 lidí. Šest dospělých, tři dospívající děti a třináct malých dětí. Nejmladšímu byla pouhá hodina. Celý projekt chce přiblížit historii, která byla v poválečné době nedostatečně zmapována. A důvodů je více.
„Ten úplně základní byl stav hrobky rodu Plankenheimů. Kdo jste měli možnost nahlédnout při otevření krypty, před zahájením průzkumu, před stanovením prací, tak ten stav byl velmi neutěšený. Krypta bohužel podlehla zvědavosti obyvatel města a okolí. Nechci říkat i lovcům pokladů, to asi nemáme doloženo, nicméně ostatky byly ve velmi nepietním stavu. Hlavním cílem opravdu bylo vrátit pietu tomu místu. Je to pohřebiště - krypta, kterou si páni z Plankenheimů postavili, a je naší povinností jim to umožnit, jestliže je to v našich silách,“ uvedl starosta Chodova Patrik Pizinger.
Nemocnice výzkum vítá a věří, že pomůže nejen zviditelnění zařízení, ale i celého procesu odkrývání historie.
„Doufám, že jste zaregistrovali, že přeci jen z relativně ničeho se snažíme vytvořit jakési krajské spádové zařízení a větší nemocnici, která by obsloužila region, ale i podobné akce, resp. přispěli alespoň k závanu vědy. Takže nebudeme čekat, až se zmátoříme po, ať už personální, stavební nebo jakékoliv jiné stránce, protože chceme, aby to běželo pohromadě, paralelně. Doufám, že podobné akce, neříkám, že přímo při výzkumu mumií, ale vědy, přijdou častěji. Chtěli bychom tam směřovat,“ potvrdil generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Josef März.
Vědci pomocí špičkového počítačového tomografu analyzovali dvě mumifikovaná těla v relativně dobrém stavu. Dceru Flamina – Marii Annu a jejího manžela Johanna Ferdinanda Brauna z Braundorfu .
„Vyšetření bude provedeno na našem nejmodernějším přístroji – 128 spirálovém CT, které je nejrychlejší a nejlepší v našem kraji. Takže poskytneme to nejlepší, co jsme schopni. Vyšetření bude trvat pár desítek vteřin,“ konstatoval primář radiodiagnostického oddělení Jiří Hofmann.
Chybí nejen řada informací o rodu, ale také o jejich původní podobě. Z toho důvodu se výzkumu účastnil i Anatomický ústav. Pomůže identifikovat a zcelit osoby do jednotlivých hrobů. A ukázat možnou podobu zakladatele kostela sv. Vavřince - osoby, která spojila Horní a Dolní Chodov – Franze Flamina Johannese von Plankenheima.
„Radiodiagnostici, kteří nám pomohou udělat CT model jeho lebky, na jehož základě, abychom ji samozřejmě neničili, se potom ve spolupráci s odborníky z ČVUT vytvoří na 3D tiskárně věrohodný 3D model lebky, protože CT je jedno z nejpřesnějších. Na ukázku tady samozřejmě mám příklad toho, co jsme s panem Beránkem absolvovali jako první naši akci - což je hraběnka Sidonie Šliková z Chebu. Na tom potom samozřejmě zase ve spolupráci s kriminalistickým ústavem v Praze vytváříme 3D model možné podoby daného jedince,“ popsal Andrej Shbat, anatom a antropolog z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Poznatky, získané tímto výzkumem, využijí odborníci i v běžné praxi plastické chirurgie. DNA získaná ze zubní tkáně navíc umožní potvrdit příbuznost šlechticů i v kontextu Evropy. Samotná barokní krypta byla pravděpodobně bohatá na předměty, která ale byly odcizeny.
„Jeden z mála artefaktů, který jsme si připravili dnes na tiskovou konferenci, je tento rakevní štítek. Je to rakevní štítek Johanna Ferdinanda Brauna z Braundorfu, což je zeť samotného Franze Flamina a zakladatele Chodova. Jedná se o relativně standardní předmět, který se v období baroka na rakve přidělával,“ ukázal novinářům artefakt archeolog chebského muzea Michal Beránek.
Destička informuje o uloženém šlechtici, jeho titulech a majetku. Nutno dodat, že výzkum realizuje město Chodov ve spolupráci s chebským muzeem, anatomickým ústavem I. LF UK Praha a Karlovarskou krajskou nemocnicí. První výsledky by měly být známy zhruba do měsíce, finální pak přibližně v druhé polovině roku 2018. Krypta bude po ukončení prací bude uzavřena a zatížena několikatunovou deskou jako ochranou před nezvanými návštěvníky.