„Je to přesně před 25 lety, kdy jsme zprivatizovali stávající závod Škoda Rotava, který patřil pod Škodu Plzeň. Já jsem v té době tady dělal ředitele. Od 1.5.1985 jsem byl ředitelem Škody Rotava. Měli jsme 1200 zaměstnanců. Já jsem dal tehdy dohromady tu partu, o které jsem si myslel, že by tu firmu mohla vést,“ vzpomněl na začátky současný majitel Rotas strojírny Jiří Hrůza.
Po šesti letech zůstal z původních šesti společníků jen ten současný. Firma musela ve složitém prvopočátku sbírat zkušenosti i čelit ztrátě trhů v bývalém východním bloku, především v Rusku. Po překonání kritických let se firmě se střídavým úspěchem dařilo. A v posledních deseti letech mohutně investovala.
„Možná více jak 100 milionů, ať už je to do budov, do prostor, do střech či do obráběcích strojů, což je pro nás důležité, zajistit investice, které nám pomohou zvýšit produktivitu práce. Takže si myslím, že to období těch začátků přešlapování máme za sebou,“ uvedl Hrůza.
V současné době firma s více než stovkou zaměstnanců vyrobí zboží za zhruba 150 milionů korun ročně. Dodává na trhy po celém světě. A to hlavně kvůli kvalitě, kterou drží na vysoké úrovni. Dvě moderní portálová obráběcí centra, která v Rotasu pár let nově slouží, jsou v regionu výjimečná.
„Byly pořízeny proto, abychom něčím vynikali a byli konkurenceschopní v tomto těžkém oboru strojírenství. Tyto stroje – jeden má 12 metrů a druhý 18 metrů. Osmnáctimetrový stroj je pětiosý, tzn., že dokáže v pěti osách obrábět celých těch 18 metrů. Dělali jsme tady zakázku, která i přes těch 18 metrů přesáhla, byly to 26 metrové nosníky. Myslím si, že tímto jsme výjimeční nejenom v regionu, ale dokážu tvrdit v celém kraji,“ pochlubil se výrobní náměstek Milan Chladný.
Jeden z největších zaměstnavatelů na Kraslicku má kmenové zaměstnance nejen přímo z okolí, ale i ze vzdálenějších míst kraje, například z Bochova.
„Všude v republice dneska je problém. Už to není problém jenom technologů, ale je to problém – zámečníci, svářeči, obraběči kovů, technologové, programátoři. Takže samozřejmě, že ten problém tady je. Navíc máme tady Německo asi 8 km, takže někteří ti mladí odchází, ne od nás, ale jak se říká přímo ze školy. Ale zase na druhou stranu, někteří se vrací, takže si myslí, že i to jsme zvládli dobře. Co si cením nejvíce je, že jsme získali na ty obráběcí stroje – moderní, nové, portálové frézky, omladinu, jak se říká, z průmyslových škol a která se velice dobře zapracovala. Myslím si, že máme na čem stavět,“ dodal Hrůza.
Svých zaměstnanců si firma váží a poskytuje jim skvělé pracovní podmínky. Průměrná mzda se pohybuje na úrovni 28 tisíc, někteří specialisté pak mají až 37 tisíc. Není divu, že si lidé práci drží. A to i dlouhá desetiletí. Oslavu si nenechal ujít i nejdéle pracující zaměstnanec. Přestože je již v důchodu, do Rotasu dochází a pomáhá svými zkušenostmi.
„To byl rok 1958, když jsem sem nastoupil do učení, když jsem byl tenkrát jako převeden z Plzeňska, kde bylo plno, do pobočky Rotava,“ zavzpomínal Josef Soumar.
Ve firmě prožil celý svůj produktivní věk, zažil i velkou povodeň v šedesátých letech a dodnes má své pracovní místo v údržbě. A společně s ostatními, kteří slavili výročí, přeje „své“ fabrice, aby se rozvíjela i nadále.
„Já bych jim přál, aby tady byla ještě na vyšší úrovni než je dnes. Protože jsme v tomto cípu, kde není tolika pracovních míst a je tedy třeba, aby ta fabrika vzkvétala. Nic víc si přát nemůžu,“ dodal Soumar.
Měsíce trvající přípravy oslav vyvrcholily bohatým rautem spojeným s kulturním programem a oceněním řady osobností regionu a zaměstnanců firmy.
