Na pozemku ve Vernéřově proto postavili Ašský milíř, který v sobotu 17. června zapálili a následující sobotu rozhrabali.
„Začínáme z jara. My máme velkou výhodu, že nás podporuje město, Ašské lesy, Ašské služby. Ašské lesy nám přivezou dříví, a to je ve dvou metrech. My to musíme rozřezat, rozštípat, poskládat a pak je samostatná stavba milíře, která trvá také 14 dní. Věnujeme se tomu po odpolednách, není tomu, že bychom se tím zabývali každý den, takže po odpolednách a sobotách. Když ho pak postavíme, to samostatné zapálení trvá týden za stálého dohledu,“ vysvětlil předseda spolku Přemysl Šperl.
Dohled nad hořením měli i lidé, kteří si na internetu našli stránky s online přenosem obrazu. Ašský spolek používá metodu svrchního zapálení.
„V prvopočátku se postaví král, to jsou čtyři kůly, které se obestavějí dřívím do určitého úhlu, aby při hoření, když se sklepává, tak aby se nám pokládalo. Tím pádem se z milíře vytěsňuje vzduch a zabraňuje se hoření. Ono to není hoření, ale žhnutí. Kdyby to hořelo, tak z toho máme popel. Nahoře je pak hlína s jehličím. Jehličí je tam proto, aby držela ta hlína nahoře. Ona to tedy není hlína - jsou to zbytky z předchozích milířů. Ty se využívají na to přikrytí. Ze shora se to zapálí, nechá se to prohořet, aby tam bylo žhavé, doplní se dřívím a milíř se uzavře. Pak se dělají akorát průduchy na to, aby odcházely plyny, které se tam vytváří a zespoda se udělá takový komínový efekt,“ popsal Šperl.
Spolek se stále učí, jak co nejlépe zužitkovat milíř a minimalizovat ztráty. Zbytky, které se nepromění v žádané dřevěné uhlí, využijí pro příští milíř nebo k vaření guláše pro členy spolku a návštěvníky slavností. Ti, co objevili kouzlo přírodního dřevěného uhlí bez chemických příměsí či lepidla, už nechtějí nic jiného.
„To pozná každý, kdo si na něm začne grilovat, nekouří a nevidíte oheň, ono jenom žhne. Není v tom žádná zplodina. Jak se říká, že grilování je škodlivé pro zdraví, tak na tomto uhlí ne. Samozřejmě nesmíte nechat kapat omastek do toho uhlí. Pak vám chytne plamenem a není to ono. Když se dělá na uhlí, které opravdu jenom žhne, tak je to nejideálnější grilování, které může být,“ vychválil výtvor Šperl.
Dobré dřevěné uhlí doslova „zvoní“.
„Slyšíte? Ono má takovou do stříbrna barvu. Nejideálnější na tom je, že když máte střevní potíže, tak si ho nastrouháte do jogurtu a je to daleko lepší než živočišné uhlí. Nehledě na to, že stabilizuje kyselost organismu člověka,“ prozradil Šperl další výjimečnosti dřevěného uhlí.
Od 14 hodin pak v kulturním programu vystoupila taneční skupina i Ašstí dudáčci ze Základní umělecké školy. Nechyběli šermíři i country kapela. Mezitím pomalu chladlo dřevěné uhlí vyrovnané do řad. A ráno na druhý den jej členové spolku napytlovali a připravili k prodeji.
